Rozhovor s Vlastimilem Veselým, ředitelem Krajského inovačního centra Karlovarského kraje (KIC KK), se věnuje jednomu z největších rozvojových projektů v regionu. V areálu krajských institucí rostou tři nové budovy, které budou sloužit jako inovační centrum a jejich provozovatelem bude po dokončení právě KIC KK. Projekt už pomalu míří do finále a v rozhovoru se dozvíte nejen to, s jakou vizí vzniká, ale také, co konkrétně přinese podnikatelům, školám i dalším subjektům v regionu.
Kdy se tenhle příběh vlastně začal psát?
Jeho kořeny sahají do minulosti. Myšlenka vybudovat vědeckotechnický park a inkubační zázemí se objevila už v roce 2010 ve strategických dokumentech spolu se vznikající institucí Karlovarská agentura rozvoje podnikání (KARP). Pro posilování konkurenceschopnosti regionu bylo mj. navrženo realizovat dílčí, „měkké” aktivity, ale také připravit infrastrukturní podmínky, tedy fyzické centrum. Současně se v rámci rozvoje konkurenceschopnosti regionu definovaly tři stěžejní pilíře rozvoje: vzdělávání, inovace a podnikání. A právě z této logiky vychází vybudování inovačního centra.
Proč právě tyhle tři oblasti?
Protože spolu velmi úzce souvisejí. Vzdělávání je investicí do budoucnosti. Inovace nejsou jen o technologiích, ale o hledání chytřejších, efektivnějších a kvalitnějších řešení. A podnikání je zase moment, kdy se z dobrého nápadu stává reálná hodnota pro region. Jinými slovy: skutečný přínos tvoří lidé, kteří ve fungujícím inovačním prostředí vytvářejí nové příležitosti a přinášejí přidanou hodnotu. A právě vzdělávání, inovace a podnikání jsou třemi hlavními pilíři, na kterých stojí naše organizace.
Když se řekne nové inovační centrum, většina lidí si představí hlavně budovu. Vy ale opakovaně mluvíte spíš o inovačním prostředí. Proč?
Budova jako objekt je samozřejmě důležitá, ale sama o sobě nic nezmění. Pro mě je podstatné, co se v ní bude dít a komu pomůže. Karlovarský kraj dlouhodobě potřebuje víc míst, kde se budou přirozeně potkávat podnikání, vzdělávání a inovace. Když tyhle tři světy fungují odděleně, region se posouvá jen pomalu. Jakmile je ale propojíte, začnou vznikat nové nápady, spolupráce i konkrétní příležitosti pro firmy, školy a hlavně pro lidi, kteří tu chtějí něco budovat. Vnímám to jako začátek nové éry v historii naší organizace.
Takže pro Vás centrum nepředstavuje jen novou adresu?
Zdaleka ne. Nová budova pro nás neznamená jen stěhování – i když jen o pár stovek metrů dál. Nové centrum vnímám jako nástroj, díky kterému budeme moci dělat věci naplno a v daleko větším rozsahu než dosud. Znamená možnost věnovat se rozvoji regionu plnohodnotněji. Dosud jsme byli v některých věcech omezeni tím, že jsme neměli vlastní zázemí pro technické, vzdělávací nebo komunitní aktivity. Organizujeme platformy, nabízíme vouchery, propojujeme lidi, otevíráme témata. Ale teprve s vlastní budovou dostaneme možnost poskytnout i faktickou, každodenní podporu startupům, firmám a talentovaným lidem, kteří potřebují nejen radu, ale i zázemí, technologii, kontakt nebo místo pro prototypování. Otevírá se nám prostor pro služby, které jsme chtěli rozvíjet už delší dobu – od práce se startupy přes nastavování inovačních procesů ve firmách až po nové formy vzdělávání.
Bylo složité dostat projekt až k prvnímu výkopu a kdo se o to zasloužil?
Každý podobný projekt má neviditelnou přípravnou fázi. Povolovací procesy, dokumentace, aktualizace, přizpůsobování podmínek, termíny, a do toho tlak, aby výsledek odpovídal současným nárokům. Za tím vším stojí řada lidí, bez jejichž usilovné práce by se tento projekt nikdy nezrealizoval – ať už z odboru řízení projektu, regionálního rozvoje, nebo dalších oddělení Krajského úřadu Karlovarského kraje. A pak samozřejmě nezbytné prosazení v úrovni politické. Na podobných projektech si člověk znovu uvědomí, že vytrvalost je často stejně důležitá jako samotná vize.
Byl jste u projektu od samého začátku?
U samotného zrodu myšlenky jsem nebyl. Na jejím vzniku se podíleli kolegové z krajského úřadu a KARP. Naše zapojení bylo ale intenzivní po celou dobu přípravy projektu. Protože je důležité, aby plánování centra bylo provázané s tím, kdo ho bude jednou provozovat. Podíleli jsme se zejména na přípravách odborné náplně budovy – to znamená, jaké služby v nich mají fungovat a jak je připravit tak, aby odpovídaly potřebám regionu. Zároveň se intenzivně zabýváme i funkčností a tomu, aby možnosti budovy odpovídaly moderním nárokům na inovační centra – řešíme otázky nábytku, vybavení, technologií i navigace. Jednoduše řečeno: připravujeme centrum, které bude dobře a dlouhodobě sloužit svému účelu.
Jak toho chcete docílit?
Jdeme s dobou. Sledujeme trendy a především vše děláme ruku v ruce s inovační strategií, která určuje směřování výzkumných, vývojových a inovačních aktivit v regionu. Zaměřuje se na podporu těch odvětví, ve kterých má Karlovarský kraj konkurenční výhodu. Ale také dalšími drobnostmi – třeba tak, že jsme chtěli, aby budova nebyla jen hezká na vizualizacích, ale aby byla příjemná a funkční v každodenním provozu. Aby měl návštěvník jasnou orientaci, aby bylo snadné rezervovat prostory, aby technologie fungovaly bez zbytečných bariér, aby coworking nebyl jen pár stolů v místnosti, ale skutečně živé pracovní prostředí. A aby konferenční sál i FabLaby byly kvalitním zázemím pro konkrétní služby a spolupráci. Všechny tyto požadavky jsme diskutovali s odborníky na daná témata a společně hledali ta nejlepší moderní řešení.
Když se řekne modernizace, lidé si často představí jen soláry na střeše. Máte ještě nějaký další konkrétní příklad, jak jde centrum s dobou?
Fotovoltaika je dnes už samozřejmost. Naším cílem bylo dosáhnout energeticky rozumného provozu. K tomu přispějí i zelené fasády, chytré vnitřní systémy a celkově prostředí, které odpovídá tomu, co sami chceme v regionu podporovat. Mně se na tom líbí, že ta budova sama vysílá signál: i veřejná infrastruktura může být navržená tak, aby byla funkční, současná a udržitelná. Uvnitř budou zajímavým prvkem například designové sloupy osázené zelení, které zároveň fungují i jako ambientní osvětlení. Pěkně je vyřešeno i zázemí pro uživatele prostor, jako třeba kuchyňky nebo terasy. Venku na parkovišti nebudou chybět dobíjecí stanice pro elektromobily.
Když o centru mluvíte, vyzdvihujete i zdánlivé drobnosti, třeba zrovna terasy nebo kuchyňky. Proč?
Protože právě tam vzniká komunita. Lidé často nepřijdou s nejlepším nápadem po dvouhodinové formální poradě. Ale třeba při neformálním setkání, u kafe, po workshopu, během krátkého rozhovoru mezi dveřmi. Proto máme ambici, aby budova podporovala i tuhle přirozenou část spolupráce. Pochozí terasy, společné zóny, prostory pro coworking nebo vstupní lounge nejsou doplněk navíc. To jsou přesně místa, kde se z kontaktu může stát základ další spolupráce.
Co všechno se tedy v centru bude dít?
Chceme, aby to bylo místo, kde vedle sebe fungují různé úrovně podpory. Od coworkingu a konferenčního zázemí přes inkubaci a expertní služby až po technické dílny, laboratoře, prototypování nebo práci s virtuální realitou. Velké téma je pro nás i FabLab, tedy otevřená dílna pro žáky, studenty, firmy i veřejnost. Ne jako atrakce, ale jako prostředí, kde se dá učit, zkoušet, vyrábět a ověřovat nápady v praxi.
To zní, jako by centrum nemělo sloužit jen firmám.
Přesně. Nebylo by optimální, kdybychom to postavili jen pro jednu skupinu. Smysl vidím v tom, že se tam budou potkávat startupy, zavedenější firmy, školy, studenti, veřejný sektor i další partneři. Karlovarský kraj potřebuje místo, které bude propojovat lidi, kteří by se jinak třeba vůbec nepotkali.
Je v projektu něco, co vás osobně těší nejvíc?
Že je to investice do budoucího fungování regionu. Líbí se mi, že se do jednoho místa koncentruje několik věcí, které Karlovarský kraj potřebuje: zázemí pro podnikání, prostor pro technologické vzdělávání, šanci pro startupy, možnost prototypování, setkávání i spolupráci s partnery. A také to, že se centrum rodí v době, kdy se stále víc mluví o transformaci regionu. Tohle je jeden z konkrétních kroků, jak ji převést z obecné fráze do reality
Co byste chtěl, aby si lidé s novým centrem spojovali za pět let?
Že je to místo, kam má smysl přijít s nápadem. Že tam člověk nenarazí na zavřené dveře, ale na podporu, kontakt, technologii nebo spolupráci. A že Karlovarský kraj je regionem, kde se rodí budoucnost.
