Krajské inovační centrum Karlovarského kraje v roce 2024 uspořádalo sérii workshopů Inovace ve veřejné správě, které vedly k vytvoření Metodiky designového a inovačního myšlení pro veřejnou správu.
Ta byla v letošním roce distribuována obcím v regionu. Jedním z měst, které principy popsané v Metodice aktivně uplatňuje, je Horní Slavkov – zastupitelstvo se zde dlouhodobě snaží o otevřenější a efektivnější způsob řízení a jeho starosta Alexandr Terek potvrzuje, že prvky designového myšlení využívá v praxi už řadu let. Naše kolegyně, Romana Černíková, která má na starosti oblast veřejné správy, mu položila několik otázek:
Zúčastnil jste se všech workshopů Inovace ve veřejné správě, které organizovalo Krajské inovační centrum Karlovarského kraje (dříve Karlovarská agentura rozvoje podnikání – pozn. red.). Co Vás na nich zaujalo nejvíce? A měl jste před jejich zahájením nějaká očekávání?
Zaujaly mě některé metody postupu, jak dosáhnout požadovaného cíle. Očekávání jsem žádná neměl, spíš jsem se nechal překvapit. Nezjišťoval jsem si nic dopředu.
Překvapilo Vás něco během programu?
Neřekl bych, že přímo překvapilo, spíš to bylo o „poznání neznámého“ a také o uvědomění si, že některé procesy je možné řídit trochu jinak a efektivněji.
Měl jste už dřívější zkušenost s pojmem „designové myšlení“, nebo to pro Vás byla novinka? Už jste v praxi využili nějaký konkrétní poznatek?
Pojem jako takový byl pro mě nový, nicméně během workshopů jsem zjistil, že spoustu použitých postupů a metod už roky aplikujeme u nás na úřadě. I kolegové byli po těchto workshopech mile překvapeni. Dále jsem na našich pravidelných projektových poradách zavedl některé novinky, jako je třeba zapisování všech myšlenek, které v průběhu porady padnou, a později se k nim vrátit. Někdy je totiž prvotní nápad ten nejlepší a stačí ho jen rozvinout.
Metodika v praxi
Letos v únoru jste obdržel Metodiku designového a inovačního myšlení pro veřejnou správu. Jak ji hodnotíte po prvním seznámení?
Tento počin hodnotím samozřejmě kladně, ale pro mě je každopádně lepší učit se prožitkem na workshopu než listovat brožurou, tudíž nejvíc jsem se naučil aktivní účastí na Vašich workshopech designového myšlení.
Máte v plánu zavést v Horním Slavkově ještě nějaké novinky vycházející z designového myšlení? Nějaké služby, které by byly orientovány na potřeby občanů?
Jak jsem už říkal, během workshopů jsem zjistil, že spoustu věcí už v našem městě dávno aplikujeme, jen jsme si neuvědomovali, že se naše snaha nazývá „design thinking“. Spíš tedy chceme pokračovat v cestě, na kterou jsme se už vydali.
Využití inovačního myšlení v obci
Napadá Vás nějaká služba občanům, kterou děláte jinak než ostatní obce?
Určitě. Tím, že projednání zásadních projektů probíhá veřejně, tak prakticky z každé diskuse často vyplynou dodatečné změny, něco ještě navrhnou projektanti či architekti…
Čili Vaši občané jsou aktivní, mají zájem o dění v obci, účastní se společného brainstormingu…
Popravdě, účast na veřejných projednáních je slabší, někteří obyvatelé mají „blok“, když mají přijít na úřad. A právě proto u některých projektů jdeme raději my za nimi, probrat téma před jejich dům. Přesto bych si představoval ještě o něco větší účast a zapojení občanů.
Myslíte si, že i v menších obcích by byli schopni implementovat Váš způsob řízení města?
Myslím, že určitě. Žádný z projektů se v rámci oprav a rekonstrukcí neobejde bez externích pracovníků, architektů a projektantů. I oni jsou ochotní zajít se mnou přímo za konkrétními obyvateli, což lze bez potíží realizovat v každé malé obci, třeba zajít za občany do hospody. Je to celé o tom, že si nesednu s projektantem sám, ale k jednání přizvu i lidi, kteří mají o projekt zájem. K implementaci metodiky zkrátka není nutné přizvat dalších 20 úředníků.
Napadá Vás nějaký společný projekt pro více měst a obcí?
S okolními městy už bez problémů spolupracujeme. Snažíme se jim vycházet vstříc, svoji roli zde hraje také MAS Sokolovsko, která obce mezi sebou skvěle síťuje. Podle mého názoru se řada věcí, které jsou popsány v Metodice, už děje. Ale samozřejmě existují i obce, které mají zatím prostor pro zlepšení, nicméně je to jen a jen na nich a jejich představitelích. Znám mnoho skvělých starostů a troufám si říct, že takto inovativně funguje už řada jiných obcí.
Vzkázal byste něco ostatním starostům, jak přistupovat k řízení obce inovativním způsobem?
Málokdy je to jen o jednom leaderovi, vždy se jedná o souhru lidí, kterými je na úřadě obklopen. Je to o celém osazenstvu, které táhne za jeden provaz a vše posuzuje z perspektivy dobra pro obec. Spoustu akcí realizujeme i díky tomu, že zastupitelé jsou ochotní někdy udělat i třeba nepopulární nebo odvážné kroky.
Metodika designového a inovačního myšlení pro veřejnou správu tak ukazuje, že inovace v řízení obcí nejsou jen o velkých projektech, ale často o každodenních krocích, které zlepšují služby pro občany a otevírají nové možnosti spolupráce. Zkušenost Horního Slavkova potvrzuje, že řada principů popsaných v Metodice už v obcích přirozeně funguje – a právě proto může být dokument cenným nástrojem jak pro ty, kteří se vydali cestou inovací už dříve, tak i pro obce, které se na ni teprve chystají.
