Sdílený výpal pro malé výrobce v zázemí sklářské a keramické školy, kolektivní dílny, financování menších projektů do 5 milionů korun nebo stipendia, která vrátí vysokoškoláky zpět do regionu. To jsou konkrétní náměty, na kterých se shodli účastníci Setkání firem a tvůrců sklokeramického odvětví. Uspořádali jsme jej 6. října 2026 v Podnikatelském inkubátoru Kanov v Karlových Varech. Firmy i školy se shodly, že chtějí vzájemně spolupracovat, aby do oboru přivedly nové uchazeče o studium a později i kvalifikované pracovníky. Na setkání zazněly konkrétní body, které k tomu mohou přispět.
Setkání propojilo firmy, designéry, školy a odborníky z oboru, který k Karlovarskému kraji neodmyslitelně patří. Cílem bylo najít cesty, jak odvětví pomoci v propagaci, lepším odbytu, snižování nákladů a získávání kvalitních zaměstnanců.
Program otevřela Ing. Zuzana Zlámalová Cílová, Ph.D., vedoucí Ústavu skla a keramiky VŠCHT Praha, tématem surovin a materiálů. Představila se také Silikátová společnost České republiky. Jiří Vokoun ukázal na příkladu projektu RePorcelain, jak lze z porcelánového odpadu vyrobit nový materiál. Mgr. Jana Bourová ze Střední uměleckoprůmyslové školy keramické a sklářské Karlovy Vary nabídla vizi a možnosti spolupráce se školou a MgA. Milan Pekař, Ph.D., z Ateliéru keramiky a porcelánu UMPRUM představil projekty zaměřené na inovace a udržitelnost v oboru.
Co odvětví nejvíc trápí
Hlavní částí setkání byla otevřená diskuse. Účastníci se v ní shodli na několika bariérách:
- Nápady jsou, peníze na realizaci ne. Spolupráce firem se studenty funguje, ale na zavedení výsledků do praxe chybí finance a energie.
- Chybí atraktivní propagace oboru. Ta by přilákala nejen zákazníky, ale i nové zaměstnance.
- Menší výrobci těžko konkurují cenou. Produkty nabízené velkoodběratelům za nižší ceny jim berou šanci uspět, například na prodejních akcích typu porcelánových slavností.
- Firmy potřebují řemeslníky. Velké podniky dnes podle účastníků hledají spíše kvalifikované dělníky a řemeslníky než vysokoškolské absolventy, a proto je klíčové zachovat technické a řemeslné obory.
Konkrétní náměty na řešení
- Sdílený výpal pro malé výrobce v zázemí Střední uměleckoprůmyslové školy keramické a sklářské Karlovy Vary.
- Kolektivní dílny a cenově dostupné podnikatelské prostory. Jak zaznělo v diskusi: „Materiál i technologie tu jsou.“
- Výrobna granulátu v kraji. Její výstavbu by ocenila řada producentů litých výrobků. Výrobna by byla důležitá i pro vývoj a zavedení recyklovatelných složek, které by se do směsí mohly přidávat.
- Recyklace střepů pro další využití. Klíčová je spolupráce firem s vývojovými centry na možnostech a testování nových směsí a produktů. Nezbytné je také zavést celonárodní separaci střepů v rámci sběru druhotných surovin.
- Podpora vstupu na zahraniční trhy – účast na veletrzích po celém světě včetně Číny a prodejní akce, nejen výstavy.
- Dostupné financování menších projektů, zhruba do 5 milionů korun.
- Keramické kurzy a dílny pro děti i veřejnost, které obor přiblíží a vzbudí zájem o něj.
- Vysokoškolská stipendia s návratem do kraje a užší zapojení vysokých škol, které může obor kvalitativně posunout k vyšší přidané hodnotě.
- Lokální produkt s regionální identitou – například barvení porcelánu minerálními surovinami z regionu.
- Stabilní budoucnost SUPŠ keramické a sklářské Karlovy Vary. Podle účastníků by byla jasným signálem, že kraj má o obor skutečný zájem.
Co bude následovat
Závěry setkání už jsme projedali se zástupci Střední uměleckoprůmyslové školy keramické a sklářské Karlovy Vary. Z diskuse vzešly dva konkrétní kroky, které připravíme:
- Rozšíření stipendií pro vysokoškolské studenty – budeme iniciovat jejich rozšíření tak, aby motivovala absolventy k návratu a uplatnění v kraji.
- Voucherový program na podporu účasti na veletrzích – navrhneme nástroj, který firmám, zejména menším výrobcům, usnadní prezentaci na zahraničních veletrzích a cestu na nové trhy.
Na setkání navazuje návštěva zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu v Karlovarském kraji 22. a 23. října 2026. Jejím cílem je, aby potřeby sklokeramického odvětví zazněly i na národní úrovni.
