Dnes firma sídlí v Chodově, kde vytváří autorské světelné objekty a skleněné instalace pro hotely i soukromé rezidence. V originálních dílech se propojují technika, design, řemeslo i emoce. Za příběhem firmy Luxlighting stojí odvaha změnit směr, sklářská tradice Karlovarského kraje a lidé, kteří dokážou do žhavého skla vložit příběh.
Jak jste se vlastně jako elektrikář dostal k designovým světlům a sklu?
Začínali jsme jako klasické světelné studio. Fascinovalo mě, jak světlo dokáže úplně proměnit prostor. Navrhovali jsme osvětlení pro rodinné domy a kupovali světla od různých českých i zahraničních firem – ale často naráželi na technické nedostatky. A tehdy přišel první impuls zkusit si vyrobit něco vlastního.
Co bylo tím prvním vlastním produktem?
Vestavná LED světla s magnetickým krytem – ale LED technologie tehdy ještě nebyly standard. Vytvořili jsme kolem nich ucelenou produktovou řadu včetně katalogu a obchodní prezentace. Překvapilo nás, jak velký byl zájem, i když to nebyly levné věci. Dlouho to fungovalo dobře. Pořídili jsme si CNC stroje a vybudovali dílnu, rozšiřovali sortiment a začali dodávat katalogová svítidla distributorům po celé republice.
Pak jste ale ten směr opustili. Proč?
Trh se postupně změnil. Výrobců LED svítidel přibývalo, konkurence sílila a významně s ním zahýbal také dovoz levných produktů z Číny. Ceny klesaly, zatímco naše náklady rostly. Rozšiřovali jsme výrobu, přijímali nové zaměstnance, ale ziskovost se postupně vytrácela. Dostali jsme se do bodu, kdy bylo potřeba rozhodnout, zda skončit, nebo se vydat úplně jiným směrem.
A tím směrem bylo sklo?
Ano. Tou dobou jsme už měli za sebou několik zakázkových realizací pro architekty a jednou přišla poptávka, zda bychom nedokázali vytvořit i něco ze skla. Jeli jsme za sklářem do Nového Boru a když jsme viděli výrobu na vlastní oči, úplně nás to uchvátilo. Pak jsme si nějaký čas sklárny pronajímali, ale bylo to neefektivní a drahé. A pak přišel zásadní moment: potkali jsme pana Milana Mottla
Dělat věci tak, aby měly smysl, emoci a aby to vždycky byla také trochu zábava.
Kdo je Milan Mottl?
Sklářský mistr z Karlových Varů, který měl dlouhé roky vlastní sklárnu a zkušenosti z praxe. Pomohl nám tady v Chodově postavit vlastní malou pec. Tím se změnilo všechno. Najednou jsme mohli zkoušet, vyvíjet, hrát si. Když jsme si chtěli vyrobit skleněné objekty do akvária, prostě jsme si je vyrobili. Ta pec nám dala svobodu.
Co tedy dnes tvoří hlavní část vaší práce?
Zakázková výroba. Ta tvoří naprostou většinu naší práce a sklo v ní hraje čím dál větší roli. Většinou přijde architekt nebo klient s nějakou představou, my ji zpracujeme designově, vytvoříme 3D model, první skici, orientační rozpočet a pak výrobní dokumentaci. Vznikají originální světelné objekty, plastiky, lustry, trofeje nebo obklady barů a stěn. Každá zakázka je vlastně prototyp.
Je pro vás důležité, že podnikáte právě v Karlovarském kraji?
Dnes už ano, i když to nebylo tak, že bychom si řekli: jsme patrioti a musíme tvořit tady. Bylo to hodně pragmatické. Budovu, kterou máme v Chodově, bychom si v Praze nebo přímo ve Varech nemohli dovolit. Ale hlavně – tohle je region se silnou sklářskou tradicí a lidmi, kteří tomuto řemeslu opravdu rozumějí. To je obrovská výhoda.
Skláři a brusiči jsou tedy pro vás klíčoví?
Ano. Spolupracujeme se skláři, brusiči, rytci. Někteří už v oboru běžně nepracují, dělají třeba úplně jinou práci, ale když je potřebujeme, přijdou. Zajímavé je, jak je každý sklář šikovný na něco jiného – někdo umí foukat velké těžké věci, jiný modelovat jemné tvary. Často oslovujeme konkrétního člověka podle zakázky.
Co je na práci se sklem nejtěžší?
Trpělivost. Sklo je materiál, který vyžaduje čas a respekt a vždycky si určuje vlastní tempo. Třeba masivní kusy se musí chladit deset i čtrnáct dní, aby v nich nezůstalo vnitřní pnutí. A i tak se může stát, že otevřete pec a všechno je rozpraskané. U některých věcí víte, že je tam třeba padesáti až šedesátiprocentní riziko, že to nevyjde. Když se to stane, musíte chvíli počkat, než z vás opadne zklamání, a pak začít znovu.
Stane se někdy, že chyba dopadne lépe než původní plán?
Ano, a to je na skle krásné i šílené zároveň. Sklář má něco vyrobit, zkazí to, jenže výsledek je lepší, než jsme chtěli. A pak to chceme zopakovat, ale on dva dny zkouší vyrobit stejný „zmetek“ a ono to nejde. U skla někdy vznikne dokonalost právě omylem.
Na jaké realizace jste nejvíc hrdí?
Na větší projekty, kde se ukáže, že to opravdu umíme od návrhu až po finální instalaci. Třeba Molo Lipno, hotel Fairmont Golden Prague, kde jsme dělali celé patro a skleněné paravany z lehaného skla. Nebo velké lustry v soukromých vilách, jeden byl přes několik pater a vážil tři tuny. Když pak člověk vidí hotový prostor a reakce lidí, ví naprosto přesně, že všechno to vynaložené úsilí mělo smysl.
Vaše díla mají často ukrytou nějakou myšlenku, poselství, je to tak?
Ano. Ale snažíme se, aby myšlenka nebyla vidět hned na první pohled. Aby tam byly indicie, aby objekt vyvolával otázky. Někdy je nejlepší, když ten příběh zná hlavně majitel a může ho hostům vyprávět. Když si třeba klient při výrobě i na něco sáhne, vymyslí si jednu kuličku nebo detail, pak ho ten objekt mnohem víc baví. Pak k němu přijde návštěva a on ji hned vede k lustru, aby ukázal: tohle jsem si vymyslel já.
Kde hledáte inspiraci?
Hodně v přírodě a zážitcích. Dřív jsem se potápěl po celém světě, natáčel žraloky a velryby. Do návrhů se mi pak promítají motivy planktonu, kapek nebo rostlin. Ne prvoplánově, spíš jako skrytý příběh. No a pak samozřejmě hory. Tady v regionu jsou pro mě srdcovkou Krušné hory a jejich okolí – Tisová, Přebuz, Jelení. Jsou divoké, neobjevené a někdy mi připomínají Kanadu. Mám to tady rád.
Co byste poradil lidem, kteří chtějí začít podnikat nebo tvořit?
Nebát se to zkusit. Dnes mají mladí lidé díky technologiím mnohem víc možností než my na začátku, kdy jsme v devadesátkách hledali kontakty ve Zlatých stránkách. Umělá inteligence i další nástroje dokážou hodně usnadnit začátek. Ale hlavní je neanalyzovat všechno donekonečna, jít do toho a nebát se občas narazit. Neúspěch vás totiž často posune správným směrem.
Rychlá fakta o Luxlighting
Firma vznikla v roce 1998. Sídlí v Chodově u Karlových Varů. Začínala jako světelné studio. Dnes se zaměřuje hlavně na zakázkovou výrobu. Propojuje světlo, sklo, design a řemeslo.
Klíče k úspěchu
- odvaha
- trpělivost
- nenechat se odradit neúspěchem
- obklopit se lidmi, kteří se pro věc dokážou nadchnout
